Lofoty a Vesterály. Kdysi jsme se v zeměpise tahle jména učili. A jedinou věc, kterou jsem si z výuky zapamatovala, bylo, že Lofoty jsou úžasné. Je čas se o tom přesvědčit.
FOTKY :-)Čtvrtek 30.7. Řídím se radou z průvodce a k trajektu přijíždím dvě hodiny před plánovaným odjezdem. Tak horké to zase není, jsem tu skoro první. Ale snídaně s výhledem na přístav není marná.
Na trajektu fouká. Ještě před půl hodinkou v přístavu jsem se proklínala, že jsem si pod kalhoty oblékla ještě jedny dlouhé spodky, teď jsem za ně velmi vděčná. Na palubě je větrno a zima, ale jinak klidno. Žádné vlnobití se ale naštěstí nekoná.
Cestou z trajektu mířím přímo do městečka Å. Nejjižnější a také prý jedná z nejkrásnějších Lofotských vesnic. Vzhledem k tomu, že jsem ještě žádnou jinou neviděla, nemám srovnání, ale je tu nádherně. Červené domečky vypadají jak namalováné. Prostě si jen užívám klidné procházky.
Nocleh na Lofotech je drahá záležitost. Za stan v kempu v Moskenes platím 150 NOK. Radši to nebudu přepočítávat na české koruny. Neumím si představit, kolik stojí ubytování v „rorbu“, původních rybářských stavení, které dnes slouží jako chatky pro turisty.
Pátek 31.7. Všude kolem mě se vypínají nádherné kopce. Který je ten správný, kam se vydat na výlet? V infocentru V Moskenes je naštěstí velmi příjemný a nápomocný personál. Mám tipy pro několik dalších dní.
Z parkoviště ve vesničce Tindl (které mimochodem vůbec není tak jednoduché najít, jak tvrdili v informacích) vyrážím směrem vzhůru. Převýšení až na vrchol je 400 metrů, doufám, že mě čekají krásné rozhledy. Jak jsem se dozvěděla, cesty jsou v Norsku velmi zřídka nějak značeny. Sleduji tedy pouze úzkou vyšlapanou cestičku a porovnávám směr s mapou.
Jsem na vrcholu. Poslední úsek byl velmi prudký, v silných nárazech větru nic moc příjemného, ale rozhledy jsou kouzelné. Celé městečko Å mám jako na dlani a dokonce je vidět na oba Lofotské ostrovy – Værøy and Røst.
Vesnička Reine, kterou od Moskenes dělí jeden most a jeden tunel, je úžasná. Jen ležím v přístavu na molu a užívám si sluníčka a atmosféry. Místní potraviny jsou sice dražší než na pevnině, ale ne o moc. Znovu se v obchodě potkávám s Francouzem, kterého jsem včera popovezla kousek stopem. Jak je to souostroví malé.