Bankovní systém
Místní banky zdlouhavé procesy moc neřeší. K otevření účtu je potřeba spousta papírů jako například migrační doklad, účet za vodu, plyn, elektřinu či telefon, nájemní smlouva a samozřejmě pas. Nicméně jakmile si banka vše okopíruje, je hotovo. Úřednice přinese obálku, z které vyndá platební kartu a předá ji klientovi. Ten pak pouze naťuká na klávesnici počítače pin, který si vymyslí a za 24 hodin je karta aktivní. Žádné jméno, žádné čekání.

Jak jsem si myslela, že alespoň něco funguje v Mexiku bez byrokracie, zbytečného papírování a vyřizování, tak ano. Až moc. Stojím v bance u okýnka a chci si uložit peníze na účet. Jenže ouha. Žádný účet už nemám (pondělí 9.2.0. Prý byl zrušen kvůli špatnému podpisu ... Bez jediného telefonátu či emailu? Slečna se omlouvá, vrací mi zůstatek z účtu a prý můžu přijít znovu koncem týdne. Otevřít si nový účet. Takový drobný detail, že mé FM3 leží na imigračním ... Jsem na to zvědavá. To mě jeden podpis nákupu levou rukou kvůli vykloubenému pravému rameni bude stát poměrně hodně času.

Doprava
Kromě chaosu v jednotlivých autobusových linkách, pokud se to vůbec linkami dá nazvat, panuje celkově na silnicích chaos. Chodec a přednost? Na přechodu? Neexistuje. Vždy je nutné se pořádně rozhlédnout, aby člověk neskočil nějakého uspěchanému řidiči pod kola. Autobus couvající uprostřed křižovatky na šestiproudové silnici? Běžná věc. Přece co mu zbývá, když se nevytočil. Auta počkají. A že při přejíždění místní zpomalovacích prahů cestující skoro padají ze sedaček? Mají se pořádně držet ... Už mi začíná docházet, proč je téměř v každém autobuse na předním skle velký kříž, obrázek panenky Marie nebo alespoň růženec. Bůh pomáhej ubohým cestujícím.

Mexické jídlo
V Mexiku se poprvé snídá brzy ráno při odchodu do práce. Druhá snídaně přichází zhruba kolem jedenácté hodiny. Oběd kolem druhé až třetí a po návratu z práce večeře.

Míchaná vajíčka, kuřecí maso, všudypřítomná fazolová pasta a kukuřičné chipsy s pálivou omáčkou zalité kysanou smetanou a posypané balkánským sýrem. Tahle kombinace zrovna neodpovídá mé představě o ideální snídani. Zato oběd je to vynikající.

Co se týče mexické kuchyně obecně, je naprosto vynikající. V různých kombinacích se obměňuje maso, zelenina, kukuřičné a pšeničné tortily s různými salsami. A samozřejmě fazolová pasta. Na první pohled velmi zdravá strava, nicméně tukem se nešetří ... A samostatnou kapitolou jsou místní sladkosti a pečivo.

Zdravotnictví
Nevím, proč musím v každé zemi, kterou navštívím testovat kvalitu zdravotnictví. Naražené zápěstí v Americe, neustále se vlekoucí virózy v Norsku a vykloubené rameno v Mexiku. Ještě, že samo skočilo zpět, i když to chvíli trvalo. Ale neumím si představit, že by ho někdo vracel zpět. Jezdit s vykloubeným ramenem přes místní zpomalovací prahy není úplně to pravé ořechové. Poznatek číslo jedna. Léky jsou drahé. Poznatek číslo dvě. A za třetí, léky jsou od místa kde bydlím nedostupné. Alespoň pokud nechci cestovat autobusem přes "topes". Neřešitelný problém. Ale po zhodnocení všech pro a proti, myslím, že je lépe vydržet bez prášků než se někam vydávat na místní příšerné silnice.